Umělecká 8, Praha 7
Tel.: 233 378 694
skola@fzsumelecka.cz

Fakultní základní škola Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy

Co je dobré vědět ...

 ... o školním stravování (zdroj www.jidelny.cz)

CO RODIČE NEVĚDÍ O ŠKOLNÍM STRAVOVÁNÍ

  Oběd, který dítě dostane ve škoní jídelně, je výsledkem kompromisu. Jiný názor na jídlo má vedoucí ŠJ, která jídelníček a receptury připravuje, jíný názor má stát, který obědy finančně dotje, jiný názor může mít ředitel školy a jinou představu mívají děti a jejich rodiče. Zatímco stát, škola a jídelna svoje představy uptavují podle platných předpisů, strávníci těchto věcí neznalí vznášejí mnohdy požadavky nereálné a nesplnitelné. Mnoho nepříjemných jednání by si obě strany ušetřili, kdyby znaly svoje možnosti.

TROCHU LEGISLATIVY ÚVODEM

  Školní stravování je služba organizovaná a dotovaná státem a stát proto pro ně stanovuje poměrně přesná pravidla. Obecné zmínky o školním stravování najdeme ve školském zákoně 561/2004, skutečnou alfou a omegou je ale vyhláška 107/2005 o školním stravování, která určuje, jak mají vypadat školní obědy v praxi. Vyhláška stanovuje dva základní požadavky:
a) Finanční limit na nákup potravin, z nichž bude oběd připraven, resp. jeho rozmezí.
b) Průměrnou mesíční spotřebu určitých druhů potravin na jeden oběd (tzv.spotřební koš).
  Základní pravidlo zní: Dotované školní stravování je možno poskytovat pouze tehdy, jestliže splňuje požadavky stanovené touto vyhláškou.
  Dalším předpisem, který výrazně koriguje provoz školních jídelen, je vyhláška 137/2004, obsahující hygienická pravidla. Ta jsou často tak přísná, že omezují přípravu určitých jídel, u některých ji dokonce vylučují.

OBĚDY JSOU MOC DRAHÉ

  Cena oběda se skládá ze tří částí: potraviny, mzdy a režie. Cenu potravin si každý může průběžně kontrolovat. Navíc většina ŠJ nakupuje ve velkoobchodech, některé jídelny tuto možnost ale nemají.Zbylé složky nákladů už rodiče pod kontrolou nemají.
  Mzdy ve školních jídelnách jsou velmi nízké, řada kuchařek pracuje za minimální mzdu. Režijní náklady (energie, údržba, opravy, zařízení a vybavení atd.) zavisí na možnostech jednotlivých jídelen a škol a mohou být výrazně odlišné i ve zdánlivě srosnatelných zařízeních.

OBĚDY PLATÍM A PROTO MÁM PRÁVO

  Poskytování školních obědů je služba poskytovaná hromadně a není zde prostor pro uspokojování individuálních potřeb, proto se rodiče musí smířit se stanovenými pravidly.
  Kromě toho jsou školní obědy výrazně dotovány (až 60%). Rodiče platí materiálové náklady (podle věku dítěte asi 23 až 29 Kč), mzdy a režie jsou dotovány (cca 30 Kč na oběd) státem, který si proto osobuje právo stanovovat, jak má oběd vypadat. Rodič platí menší část celkových nákladů a jeho právo určovat, jak má oběd vypadat, je tedy omezeno.

MÉMU SYNOVI OBĚDY NEVYHOVUJÍ

  Protože stát školní stravování výrazně dotuje, poměrně přesně určuje, jak by mělo složení školních obědů vypadat. Není to ale tak, že by vyžadoval vaření jen podle schválených receptur, že by zakazoval párky, klobásy apod.
  Vyhláška 107/2005 obsahuje průměrnou měsíční spotřebu vybraných druhů potravin na strávníka, tzv. spotřební koš, a tu musí jídelny dodržovat. Vedoucí jídelny rozdělí potraviny do určitých skupin (maso, mléko, zelenina ...), jednou za měsíc ji sečte a vydělí počtem obědů. Dostane tak spotřebu těchto skupin na 1 oběd a ta musí s určitou tolerancí odpovídat zmíněné tabulce. Např. na 1. stupni musí 1 oběd průměrně vykázat spotřebu 10 g luštěnin,12 g tuků nebo 19 g mléčných výrobků.
  Dodržování spotřebního koše bývá předmětem kontrol ČŠI a žádná jídelna si ho nedovolí ignorovat. Navíc požadavky strávníků bývají velmi rozdílné: méně zeleniny, více zeleniny, méně masa, více masa, méně uzenin, ryb, luštěnin ... O některých požadavcích je možné s vedením ŠJ jednat, ale stále je třeba mít na zřeteli výše zmíněné náklady a spotřební koš.

PORCE MASA JSOU MALÉ

  Vyhláška 107/2005 předepisuje ve věkové kategorii 11-14 let průměrnou spotřebu masa na 1 oběd 70 g (v syrovém stavu!) za měsíc. Pokud je porce masa 100 g, logicky v jiných masových jídlech (rizoto apod.) musí být množství masa nižší. Dlouhodobé poskytování větších porcí masa by kromě problémům s plněním spotřebního koše vedlo také ke zvyšování cen obědů.
  V případě nespokojenosti si můžete nechat porci převážit.

VAŘÍ SE PODLE ZASTARALÝCH NOREM

  V ČR neexistují předepsané normy pro školní stravování, pouze některé obecně a nezávazně doporučují. Přesto žádná školní jídelna nemůže vařit, co chce. Musí se vejít do stanovených finančních limitů a současně splnit spotřební koš, což není jednoduché. I tak se řada školních jídelen snaží hledat a vymýšlet nové receptury, které by strávníky zaujaly.

SLOŽENÍ JÍDELNÍČKU JE HROZNÉ

  Pro kombinnace receptur a jejich zastoupení v jídelníčku neexistují přesná pravidla, vedoucí ŠJ sestavuje jídelní lístek především tak, aby dodržela výživové normy. Existují neoficiální doporučení: maximálně 2 sladká jídla měsíčně, 4krát měsíčně beznasé zeleninové jídlo, dva dny po sobě nemá být stejná příloha, 2krát měsíčně ryby, polévka odlišného typu než hlavní jídlo apod. Dodržováním těchto doporučení se jídelnám snáze daří dodržovat spotřební koš a také bývá předmětem kontrol.
  Nelze jídelníček označit za hrozný a nevyhovující. V případě námitky je nutné konkrétně uvést porušení obvyklých zásad a úpravu skladby jídelníčku vyjednat s vedením školy.

OBĚD PO DOBU NEMOCI A O PRÁZDNINÁCH

  Kdysi bývalo možné odebírat obědy ze ŠJ i po dobu nemoci a o prázdninách. To, že tato možnost v současnosti neplatí, není projevem neochoty a lenosti kuchařek. Školní zákon umožňuje odebírat dotované školní obědy pouze v době školního vyučování a jen tehdy, je-li dítě vyučování přítomno. Za vyučování se považují také školní výlety, soutěže a podobné akce. Jestliže dítě onemocní, může za dotovanou cenu zakoupit pouze oběd v první den nemoci, pak již ne. Nic však rodičům nebrání zakoupit dítěti další obědy za plnou (nedotovanou) cenu.

DIETNÍ A ALTERNATIVNÍ STRAVA

  Přibývá dětských strávníků, kteří potřebují dietní stravu, nebo vyžadují stravu vegetariánskou či veganskou. Na přípravu těchto jídel není podle legislativy právní nárok, záleží čistě na pochopení a možnostech kuchařek. Navíc příprava dietní stravy vyžaduje odborné znalosti a proškolenou pracovní sílu, která v jídelnách obvykle není. Nejjednodušším řešením bývá donesení hotového jídla z domova, které kuchařky ohřejí a naservírují.